Byla to taková ta akce, co má spoustu reklamy na všech možných mediích, jako by nestačila slovutná pověst hlavní hvězdy večera, Joshe Winka. Dalším tahákem byl (hlavně mezi děvčaty) oblíbený volný vstup do deseti večer. Takže mezi osmou a desátou to u vchodu do haly číslo 12 vypadalo, jako v Súdánu, když dorazí humanitární pomoc. Davy lidí proudili od metra, kolony aut a plné tramvaje ve mně otevíraly otázku, jestli mám vůbec někam jít. Dokonce jsem slyšel o autobusech z okolí Prahy, narvaných tancechtivými kočičkami. Prostě na vstup jste potřebovali hodně tvrdé lokty a notnou dávku odvahy. K tomu klasická brutální ochranka, moderně nazývaná security.Není zde trochu nápadná podobnost čistě náhodná, vždyť tržnice bývaly jatka?
Naštěstí my zkušenější se nenecháme nalákat na vstup pro naše drahé polovičky zdarma a tak jsme vyrazili až na půlnoc. Koupit si lístek nebyl problém, dostat se do haly nebyl také problém. Problém začal u šatny. Šatna úplně plná a fronta k ní vypadala tak asi na hodinu. Leckoho napadne: dám si věci do auta, vždyť stojí 5 metrů od haly. Ale chyba lávky. Mezi autem a vámi je ochranka a ta vás ven nepustí. Leda, že byste si koupili nový lístek. A šatna za 200?, to je levnější dát si kabát do čistírny. Takže kabáty putovaly do vhodného tmavého rohu na zem. Všude bylo spoustu lidí a koupit si drink u jednoho ze dvou barů byl také husarský kousek. Tělo na tělo, stále do vás někdo vrážel a tak jsem vůbec neměl chuť jít si zatancovat. Naštěstí jsme objevili chill out room. Byl tam i Dj, co krásně tanečně hrál, akorát hadr,který odděloval chill out od haly propouštěl dost hluku a tak jste chvílemi nevěděli, na co vlastně tancujete. No prostě jsem celou party strávil chill outu a vůbec mi to nevadilo. Dokonce bylo si i kam sednout. A tak ta akce vlastně neměla chybu. A že jsem Joshe ani Loutku neviděl mi vlastně vůbec nevadilo.

Letuška